Jak milovat druhého?

Když jednou zafoukal vítr, zazpíval  o Lásce...

Láska je druhým krokem k vašemu růstu. Mnozí lidé sice nosí v srdci obraz milované osoby, ale často se stane, že se s ní nesetkají. A strádajíce čekáním protrpí svá nejlepší léta. Jejich chybou však není, že snili, ale že snili málo.

Malovali totiž obraz jen barvami, které znali, ne barvami Života. A nevědí, že Život jim v srdci přichystal mnohem větší sny.

Velká část onoho ty, které cítíte ve svém nitru, není očekáváním spřízněné něhy, ale něhy vašeho nejlepšího já, které najdete v zákoutích srdce a utěšujete je, že není milováno proto, že jste nepotkali toho správného člověka.

A tak zkoumáte tváře, které nepoznáváte, protože nejsou stejné jako vy.

Nikdo však nebyl Životem stvořen proto, aby vyhovoval vašim snům, jako dvě oči nejsou stvořeny, aby se dívaly na sebe, ale aby obě hleděly týmž směrem. Teprve tehdy jsou sobě navzájem světlem. Když toto pochopíte, budete růst a spolu s tím, co jste hledali, naleznete i to, co jste nečekali.

Ale potom už nepochybujte. Jestliže totiž pochybujete, zda je to Láska, už to Láska není. A nepočítejte. Budete-li počítat své kroky, už to není Láska.

Nevěšte se na druhého celou svou vahou.

Spočiňte na něm jako paprsek Slunce na listě květiny. A jako list přijímejte paprsek Slunce toho druhého. Osušte si slzy a bez obav dopřejte toto světlo svému srdci a toto teplo své duši. Ale mějte se na pozoru před mámením! Paprsek totiž není Slunce samo.

Nevylévejte na druhého celý svůj stesk po nebi. Nedokážete jej pojmout, jako vy byste nikdy nedokázali pojmout jeho stesk. Neposuzujte druhého podle toho, co nikdy nemůže mít, odsoudili byste sami sebe. A nic z toho není Láska.

Nevrhejte se do nitra toho druhého, ale držte se za ruce a jděte bok po boku.

Nevoďte milovanou osobu do svého srdce, ale do hloubi srdce jejího, protože tam naleznete i vaše srdce a společně naleznete srdce ve středu vesmíru.

Budete podstupovat mnoho zkoušek a pýcha vám často bude napovídat, abyste si místo Lásky zvolili sebe.

Ale nevzdávejte žádný z těch bojů, protože nic vám tolik nemůže prospět.

Jestli vyhrajete, zvítězili jste.

Jestli prohrajete v boji, v němž jste šli na zteč se svým srdcem, zvítězili jste.

A až vás čas dovede k rozhodnutí, že své životy spojíte navždy, poznáte ještě větší výšky, ale také nečekanou tvrdost pádů. A vaše sny budou často ležet v troskách.

Ale teprve tehdy dokážete opravdu rozpřáhnout křídla.

Neproklínejte to, co se přihodí, protože kormidlo svého osudu držíte v rukou vy.

A vaše kořeny nezesílí tím, že rozbijete nádobu, v níž rostete, a rozejdete se s milovanou osobou.

Právě toto hliněné vězení vás totiž chrání před uschnutím.

To vy říkáte, když se necítíte být milováni: „S Láskou je konec." Ale právě tehdy začíná. Protože velikost kormidelníka se pozná, až když řídí loď proti větru.

To vy říkáte, když vyprchají pocity: „Už nemiluji."

Nezaměňujte však Lásku s tím, co je jejím pocitem. Protože velikost kormidelníka se pozná, když musí loď řídit za bezvětří až do míst, kde opět vane Vítr.

Proto buďte věrní, protože nevěrou se člověk rozdvojuje nebo i rozčtvercuje. A jestliže je pro vás obtížné jeden život, jak byste dokázali vést životy dva či čtyři?

Když rozdělíte klíčící rostlinu vedví, nevzniknou dva životy, ale žádný.

Když si myslíte, že jdete vstříc novým radostem, setkáte se s většími bolestmi, než byly ty, co jste nechali za zády.

Proto se opět otočte k tomu, kdo na vás čeká, ale ne proto, abyste mu řekli: „Ty mě nemiluješ", ale: „Neumím tě milovat".

Toto je zapotřebí, aby na milovanou osobu sestoupila Láska.

Hleďte na ctnosti toho druhého, protože jste se dlouho neznali. Ale kdybyste mohli, a pokud byste chtěli společně listovat knihou vašeho života, zjistili byste, jak jsou ve skutečnosti krásné všechny popsané stránky a jak budou krásné ty, které jsou ještě bílé.

Pamatujte si, že vaše srdce skrývá nevyčerpatelný Vítr, který by mohl milovat mnohem víc než jen milovanou osobu; jejím prostřednictví by mohl milovat i celičký svět. Chopte se této možnosti společného letu a vneste se jako rackové. Nedělejte ze sebe sirotky velkých radostí a bolestí a nespokojujte se jen s částečným rizikem.

Naopak zvedněte hlavu a mějte důvěru, protože budete-li milovat touto Láskou, budete dvěma paprsky, které se setkají v samotném středu kola, kde společně nacházejí směr, jímž se život otáčí.

Z knihy: Stefano Biavaschi: Prorok větru. Kostelní Vydří: KNA, 2002, s. 21-25.