Člověk je jako balón

     E          H           A      E
1. Jsou věci, který člověk nepochopí,
    C#mi                   F#mi7   H
   tak třeba například ty rádiový vlny,
    E          H           A       E
   ve vzduchu po nich není ani stopy,
   C#mi                  F#mi7         H
   a přitom všude kolem je to vlastně plný,
   F#mi7          H
   anebo balón: přece když to lítá,
     F#mi7                 H
   člověk by uvnitř čekal ňáký zařízení,
    E       H          A             E
   řekněme vrtuli, co by tam byla skrytá,
    C#mi                   F#mi7        H
   jenže v tý kouli nic, ale lautr nic není.

               A6 F#mi C#mi           F#mi
R: A přitom vzhůru,   nese tě to vzhůru,
    E6
   nedá se to nahmatat ani změřit,
      A6 F#mi C#mi           F#mi
   vzhůru,   nese tě to vzhůru,
    E6
   nezbývá nic jiného, nežli věřit,
    E           H           A       E
   že když odhodíš všechny pytle s pískem
         H             A   E
   a nažhavíš všechny hořáky,
         A6 F#mi C#mi           F#mi E6
   [: vzhůru,   že poletíš vzhůru,   až nad mraky. :]

2. A tak má každý balón svoji duši,
   duši neviditelnou, co ho nese vzhůru,
   dál mi to rozebírat nepřísluší,
   na to jsou odborníci nahoře na kůru,
   a když má duši balón, mám ji taky,
   a ta mi poskytuje jedinečnou šanci,
   že kdybych odhodil ty saky-paky,
   tak bych se vznášet moh' se stejnou elegancí.

R: Vzhůru, nese tě to vzhůru,
   nedá se to nahmatat ani změřit,
   vzhůru, nese tě to vzhůru,
   nezbývá nic jiného, nežli věřit,
   že když odhodíš všechna závaží
   a nažhavíš srdce hořáky,
   [: vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky. :]