Ať ti shůry řekne Bůh: V tom budeš věčný, bude to s tebou věčně, mou tvář však nespatříš. Neraď se s tělem – raď se s duchem: ať ti odpoví tvé srdce, ať ti odpoví víra, naděje a láska, které jsou v tobě. … Ve chvíli, kdy ti všechno přebývá, kdy ti je dobře, nic už dál nehledáš, ještě Boha nemiluješ a toužebně nevzdycháš jako pocestný. To ať se nikdy nestane. Ať zmizí všechno, co tě svádí, ať zmizí to, co ti falešně lichotí.
…
Touha představuje náruč srdce: jestliže svou touhu rozšíříš, obdržíš, jak nejvíce můžeš. To s tebou dělá božské Písmo, to dělá shromáždění lidu, slavení svátostí, svatý křest, zpěv chvály Bohu, aby touha byla nejen zaseta a klíčila, ale aby se i zvěstovala do takové šíře, že by byla s to pojmout to, co ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani do srdce lidského nevstoupilo.
Z knihy – Miluj a dělej, co chceš: Úvahy hledajícího srdce. 2. vyd., Praha: Paulínky, 2007, s. 25-26.
Pro znalce italstiny doporucuji tuto videomeditaci: <a href="http://www.youtube.com/watch?v=a1fFWw2KetE" target="_blank">http://www.youtube.com/watch?v=a1fFWw2KetE</a>
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.