Řád lásky

V řádu lásky...

Spravedlivě a svatě žije ten, kdo dokáže jednotlivé věci správně hodnotit. Takový člověk má ve své lásce správný řád, takže se mu nemůže stát, že by miloval něco, co by si lásky nezasluhovalo, nebo že by miloval to, co by si jí naopak zasluhovalo, nebo miloval více to, co si zasluhuje jen lásky menší, nebo stejně miloval jen to, co zasluhuje buď menší, nebo větší lásky, anebo že by miloval buď méně, nebo více něco, co si zasluhuje lásky stejné. Láska má totiž svůj počátek, růst a absolutní dokonalost.

...

Miluješ zlato? Nenech se jím spoutat - vždyť oč jsi ty cennější než ono! Zlato je jen kus třpytivé země, avšak ty jsi byl učiněn k obrazu Božímu, abys mohl být osvícen samotným Bohem. I kdyby bylo zlato Božím stvořením, přece by to nebylo ono, které Bůh stvořil ke svému obrazu, to jsi ty. Bůh tedy postavil zlato na nižší úroveň, než jsi ty, a proto je taková láska odsouzeníhodná. Takové věci si máme brát proto, abychom je používali, a nemáme na nich lpět přikováni poutem lásky.

Nepřidávej si další údy, které tě budou bolet a trýznit, až ti je začnou odřezávat! Zbav se lásky, kterou miluješ to, co je na nižší úrovni než ty, a začni milovat sobě rovné - to, co jsi ty. Budeš-li chtít, půjde ti to lehce.

Foto staženo z: http://www.vira.cz/img/db/glosar/velky_41.jpeg

...

Láska k Bohu je na prvním místě podle řádu přikázání, ale láska k bližnímu je na prvním místě podle řádu našeho jednání. Ten, který ti v těchto dvou přikázáních tuto lásku přikázal, nemohl nejprve doporučovat bližního a teprve potom Boha, musel to učinit naopak. Protože ty však Boha zatím nevidíš, láskou k bližnímu se zasluhuješ o to, abys ho viděl, láskou k bližnímu očišťuješ svůj zrak, abys mohl vidět Boha, jak jasně říká Jan: Když svého bratra, kterého vidíš, nemiluješ, jak bys mohl milovat Boha, kterého nevidíš? Miluj tedy bližního a nahlédni do svého nitra, abys poznal, proč ho miluješ, a tam také uvidíš, jak bys mohl milovat Boha.

...

Měj se však na pozoru, protože se může přihodit mnoho věcí, které navenek vypadají dobře, ale jejich kořenem není láska; vždyť i trní má svůj květ. Jiné věci zas vypadají, že jsou skutečně drsné a ostré, a přece je diktuje láska pro naši nápravu.

Máš tedy jedno krátké přikázání: MILUJ, A PAK MŮŽEŠ DĚLAT, CO CHCEŠ. I kdybys mlčel z lásky; i kdybys křičel, máš křičet z lásky; i kdybys napravoval, máš napravovat z lásky; ať všechno má uvnitř kořen v lásce, a pak může z tohoto kořene vyrůst jedině dobro.

Z knihy - Miluj a dělej, co chceš: Úvahy hledajícího srdce. 2. vyd., Praha: Paulínky, 2007, s. 40-44.