O správné lásce k sobě

V řádu lásky...

Tehdy miluješ sebe správně, jestliže více než sebe miluješ Boha.

...

Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe a následuj mě ( Mt 16,24). ... Tedy ten, kdo miluje svou duši, ztratí ji (srov. Jan 12, 25).

...

K sobě se vrať, ale až se znovu obrátíš vzhůru, až se vrátíš k sobě, v sobě nezůstávej. Nejprve se od toho vnějšího, co je mimo tebe, vrať k sobě, a potom sebe vrať tomu, který tě stvořil, ztraceného tě vyhledal a uprchlého tě našel a který, když ses od něho odvrátil, obrátil tě zase k sobě. K sobě se tedy vrať a vydej se k tomu, který tě stvořil.

...

Hle, co udělali svatí: pohrdli vším vnějším, všemi lákadly tohoto světa, všemi úskalími a hrozbami, vším příjemným, vším hrozícím nebezpečím, vším pohrdli, to vše považovali za nic. I oni šli od sebe a zadívali se na sebe. V sobě našli sebe a sobě se znelíbili. Spěchali k tomu, který je mohl přetvořit, ve kterém by mohli najít nový život, ve kterém by mohli setrvat, ve kterém by zahynulo to, čím začali díky sobě být, aby přetrvalo to, co v ně uložil on. To znamená zapřít sám sebe, to znamená správně sebe milovat.

Zapři tedy sám sebe, nechtěj sám v sobě žít, nechtěj jednat podle své vůle, ale podle vůle toho, jenž v tobě přebývá.

Z knihy - Miluj a dělej, co chceš: Úvahy hledajícího srdce. 2. vyd., Praha: Paulínky, 2007, s. 49-51.