Loni už jsem jeden článek zde do blogu "věšela" (http://felicita.signaly.cz/1003/mucednice-sv-perpetua-a), tak dnes něco méně formálního...
Budu psát jenom o sv. Felicitě, resp. proč jsem si ji vybrala jako biřmovací patronku. Na úvod: určitě si ze mě neberte příklad! Ale naštěstí Boží prozřetelnost a slitovnost s mou ubohou osobou jsou velké!
První krok: pohoršení nad svým jménem!
Začalo to kolem mých sedmi, osmi let, kdy jsem byla velmi nespokojená se svým jménem. Jednak mi mé jméno připadalo málo vznešené. Příliš jednoduché. Milovala jsem historii, a tak jsem si přála nějaké honosné jméno hodné mé osoby! :-) To víte, v dětských snech je každý rytíř, princ, král, císařovna, princezna atd. Byla to také doba, kdy jsem zjistila, že Radka není žádná světice, tudíž jsem ochuzena o křestního patrona! Navíc mi tím přibyl celoživotní úkol, být svatořečená! Bohužel mi to někdo tu a tam připomene! Vháááááá!
Až ve 20 nebo 21 letech jsem zjistila, že Radka by mohla být odvozenina od sv. Radoslava, což mě trochu utěšilo. Pozdě, ale přece!
Druhý krok: matčina útěcha
V tu dobu mi mamka řekla, že existuje pro mě několik řešení: buď se přejmenovat, což by bylo komplikované, ale také, že mohu dostat nové jméno bez zvláštních komplikací! :-) Existuje ještě jedna svátost - biřmování, kdy dostanu další jméno a že to si určitě budu moc vybrat sama, podle svého gusta!
Aleluja! Jak radostná to byla novina! Tak jsem zjišťovala, jak se kdo jmenuje druhým (biřmovacím jménem). Výzkum jsem prováděla hned, ale velmi tiše při Mši Sv. v Hrabyni. Mše byla dlouhá, mně nudila, obrázky z modlitební knížky mě také nebavily, znala jsem je popaměti. Mamka mi dala do ruky Kancionál, že vzadu jsou litanie ke všem svatým a že si tam mohu vybrat nějakého světce.
V polovině Mše Sv. jsem celá nadšená za mamkou přiběhla od bočního oltáře, kde jsme prováděla "výběrové řízení", že jsem si vybrala nejlepšího světce pro mě: Cyrila a Metoděje! To, že byli dva, mi také připadalo jako výhoda vzhledem k potížím s křestním jménem!:-)
Třetí krok: To snad ne?!
Prý holky by si měly vybírat dívčí jména. No, najít stejně hezké a nezvyklé jméno v dívčí podobě bylo obtížné. Zvláště, když jsem chtěla, aby to byla dvojice jako Cyril s Metodějem!
Projíždím jména světic a vidím sv. Perpetua a Felicita! Jo, to jsou ony! Světice pro mě!
Čtvrtý krok: realita
No, postupně jsem se jménem sžívala. Ještě před biřmováním jsem se několik let podepisovala jako Radka Felicita. Všichni si na to zvykli, jenže přišlo biřmování a má první konverze a první krize s Felicitou.
Bylo mi 14, ke sv. biřmování jsem nechtěla, necítila jsem se na to. (Teď jsem ráda, že jsem byla trochu přemluvena, že biřmování nebývá ve farnosti každý rok atd.) Bylo to obd., kdy jsme byla na první křesťanské akci s křesťanskou mládeží, bylo to kolem sv. Hedviky, cca 2 měsíce před biřmováním. Ty jo, sv. Hedvika - borka - všeho bohatství a přepychu se vzdala a starala se o chudé, pak tu byla ještě Maří Magdaléna - milující žena, totální konverze! A teď, babo, raď, jak se lidově říká!
Pátý krok: babi poradila
Tak jsem jela za babičkou, aby mi z velké tlusté německé knihy o světcích přečetla životopis sv. Felicity. V podstatě jsem o nich nic nevěděla!!! Řeknu vám, že by mě mučeníčko nějak zaujalo, to nikoli.
Šestý krok: dilema
Kdo to vyhraje: milovaná Felicita, Hedvika či Magdaléna? Týden před biřmováním nebo tak nějak jsem si řekla, že i když F+P neměly lahodný život, tak bych jim měla zůstat věrná, že se to vyplatí...
Sedmý krok: dva svátky "v cajku"!
No, rok co rok stále víc objevuju, jak mi ona byla souzená, jak moc ji potřebuju a jak moc se ke mně hodí! Ke všemu ve světském kalendáři nalézáme jméno Tomáš, no a já, kdybych se narodila jako kluk, měla bych jméno Tomáš! No, není těch náhod nějak mnoho? Na závěr: v lat. Felicita znamená "šťastná", Radka znamená radostná. Není to úžasná kombinace pro trpělivé snášení životních utrpení?! :-)
A co Cyril s Metodějem? Na ty se v mém životě také pamatuje! Jsou to moji nejoblíbenější mužští světci. Sehrávají taky významnou úlohu v mém životě, ale o nich zase jindy.
Felicita Katis, sice už nemůžeme mít všechny sv. za patrony, ale můžeme se k nim modlit, což také není marné.
Kazatel 9:5-6 Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic ... Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje.
Izajáš 8:19 ... Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých?
Jeremjáš 10:2-5 Toto praví Hospodin: "Neučte se cestě pronárodů a neděste se nebeských znamení, i když se jich děsí pronárody. To, čím se řídí národy, je pouhý přelud, dřevo poražené v lese, výrobek přitesaný řemeslnou rukou. Krášlí jej stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy upevňují, aby to nebylo vratké. Jsou jako strašák v okurkovém poli. Nemluví, musí se nosit, sami neudělají ani krok. Nebojte se jich, nemohou udělat nic zlého ani dobrého."
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.