Za poslední životní období jsem v místech bydliště spadala vždy pod nějakou farnost, kde jsme přijala charisma dané řeholní komunity, které patřil daný kostel s klášterem.
V Opavě jsem chodila k františkánům, v Olomouci jsem si svůj duchovní domov našla u dominikánů a teď v Praze mi nějak srdce přirostlo k jezuitům.
Tak snad nevadí, když k dobru přihodím nějaký fór, který si dělá z daných charismat srandu. Teď už tyto vtipy řekla bych bytostně chápu. Není nad osobní zkušenost. :-)
Poslední vajíčko
Pustou krajinou putoval františkán, dominikán a jezuita. Když se jednou chtěli najíst, zjistili, že jim zůstalo už jen poslední vajíčko. Shodli se tedy, že s ním budou zacházet s posvátnou úctou jako s Božím darem. Nejprve ho vzal do rukou františkán a se vší slavnostností pronesl slova: "Exege e domo sua!" (Vyjdi ze svého obydlí!) A potom vajíčko oloupal. Dominikán vajíčko posolil a pravil: "Accipe salem!" (Přijmi sůl!). Když ho podal jezuitovi, ten ho bez okolků snědl a suše poznamenal: "Consumatum est!" (Dokonáno jest!)
Řeholní pravidla
Jezuita se vydá s františkánem na lidové misie, jdou už půl dne a najednou před městem narazí na řeku. Jezuita se na chvíli zamyslí, pak se obrátí k františkánovi a pronese: "Bratře, přenes mě na druhý břeh! Tvůj hábit je už starý a ošoupaný, zatímco já jsem si zrovna pořídil zbrusu novou sutanu a uznej sám, že není důstojné, abych lidem kázal Boží slovo ve špinavém a mokrém oděvu." Františkán vezme beze slova jezuitu na ramena a začne se brodit vodou. Ale uprostřed řeky se najednou zastaví a zeptá se jezuity: "Bratře, teď mě tak napadá: Nemáš u sebe nějaké peníze?" "Samozřejmě, že mám," odpoví jezuita. Ale jen to dořekne, františkán ho shodí do řeky. "Co to děláš?!" rozzlobí se jezuita, promáčený od hlavy až k patě? A františkán na to: "Odpusť, bratře, ale naše řeholní pravidla nám zakazují nosit u sebe peníze!"
Rovnost
Františkán, dominikán a jezuita se přeli, který řeholní řád je nejlepší. Ohnivé debaty nebraly konce, rozhodli se tedy řeholníci napsat Duchu svatému, aby jejich spor rozsoudil. Brzy dostali z nebe dopis následujícího znění: „Milí přátelé, zanechte svého sporu! Je zcela zbytečný. Vždyť všechny řeholní řády si jsou přece rovni. Váš Duch svatý SJ“.
Vtipy jsou převzaty z www.jesuit.cz
Káťo, jde spíš jen o farnost, kde to vypadá, že to žije, což je mi dost blízké a kde vidím, že lidé chodí rádi. :-) Jezuité byli i v Ol., ale tam jsem si nenašla své místo. Myslím, že mě přitahuje právě život, který je zjevný i na farnících. Také vzpomínám na duch. obnovu v Kácově i na krásné chvály v kapliččce!!! Také díky za super společenství a jednodu v Duchu Svatém! Teď tady v Pze hledám i něco v podobném charismatickém duchu, ale zatím to vypadá, že chvály tu bývají jen jednou za měsíc a ne každý týden jako např. v kapličce..., což je škoda, ale možná ještě nějaké společenství najdu. Už se o to i víc snažím usilovat...
Zajeď do Kobylis, k salesiánům, na mši pro rodiny s dětmi :o)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.